Velkou součástí lidské zkušenosti je vypořádání se se vzestupy a pády každodenního života. Některé dny věci fungují správně; slunce prostě svítí jasněji. V jiné dny je tomu naopak; zastaví nás každá červená a všechno, co by se mohlo pokazit, se pokazí.
Naštěstí nám nově vznikající vědecký výzkum může pomoci zavést strategie, jak zvrátit špatný den.
Zde jsou tři poznatky, které vám mohou pomoci přepnout spínač štěstí, když to nejvíce potřebujete.
1. Přestaňte se snažit být perfektní
Často se říká, že ‚dokonalost je nepřítelem dobra‘. I když mít pevné cíle a stanovit si pro sebe vysoké standardy přináší výhody, tlak na to, že potřebujeme, aby vše klapalo perfektně, v nás může snadno způsobit pocit vyhoření, nehodnosti, lítosti a nenaplnění.
3 formy perfekcionismu, které je třeba hledat:
- Sebeorientovaný perfekcionismus — tendence vyžadovat od sebe dokonalost.
- Perfekcionismus orientovaný na jiné — tendence vyžadovat dokonalost od ostatních lidí.
- Společensky předepsaný perfekcionismus — tendence věřit, že ostatní lidé po vás vyžadují, abyste byli perfektní.
Kromě snahy o dosažení standardu dokonalosti existují lepší způsoby, jak si udržet sebe a lidi kolem vás motivované. Opuštění perfekcionistických ideálů ulehčí vaší duševní zátěži a umožní vám ocenit prosté potěšení namísto pocitu tlaku, který přichází s potřebou „dělat věci dobře“.
2. Buďte svým nejspolečenštějším já
Trochu času o samotě v klidu a tichu je vždy něco, čeho je třeba si vážit – ovšem v dané míře. Velké množství výzkumů ukázalo, že stýkat se s vrstevníky je spolehlivý způsob, jak si zlepšit náladu. Zvýšení míry sociální interakce může dokonce prospět lidem, kteří jsou více introvertní nebo mají vysokou úroveň sociální úzkosti.
Lidé se sociální úzkostí získávají stejné potěšení z trávení času s ostatními jako jejich sociálně naklonění protějšky. Léčba sociální úzkostné poruchy by se měla zaměřit na metody, které podporují sociální zapojení mezi lidmi. Kvalitní kontakt s ostatními lidmi slouží jako spolehlivá strategie zlepšení nálady.
Extroverti mají v péči o sebe navrch právě kvůli své tendenci trávit čas socializací.
Někdo s vysokou mírou extraverze má pravděpodobně širokou sociální síť , lépe navazuje kontakt s jinými lidmi, tráví volný čas socializací a přijímá pozvání na společenské akce.
3. Odpustit někomu (možná i sobě)
Je lidskou přirozeností chtít vést lidi k odpovědnosti za věci, které udělali. Koneckonců je to jeden ze způsobů, jak jako společnost podporujeme spolupráci, zodpovědnost a produktivní chování.
Avšak tíha držení všech prohřešků, kterých se lidé vůči vám v minulosti dopustili – nebo dokonce pocit viny vůči nám samým – může mít velké psychické následky. Jedním z těchto důsledků pocit dehumanizace.
Aby k tomuto závěru dospěli vědci pod vedením Kariny Schumann z University of Pittsburgh, rozdělili účastníky výzkumu do dvou skupin. Jedna skupina byla požádána, aby si představila, jak ji kolega urazí, a poté kolegovi odpustí, zatímco druhá skupina si měla představit, že by ji kolega urazil a pomstil se jim.
Zjistili, že účastníci, kteří si představovali, jak se kolegovi pomstít, zůstali v dehumanizovaném stavu (např. sami se hodnotili jako méně rafinovaní, emocionální a inteligentní a více povrchní, chladní a živočišní) ve srovnání s těmi, kteří kolegovi odpustili.
„Tento vzorec výsledků naznačuje, že odpuštění může rehumanizovat oběti poté, co jejich smysl pro lidskost byl poškozen trestným činem,“ říká Karin Schumann. viz. předchozí článek
Některé z dalších vědecky známých výhod odpuštění zahrnují:
- Snížení úzkosti a stresu .
- Být méně nepřátelský v každodenních interakcích.
- Zlepšené duševní zdraví.
- Zlepšené sebevědomí .
Schopnost proměnit špatný den v dobrý není nic nemožného. Zkuste aplikovat tyto tři věci, které vám pomohou zahnat negativní náladu.
Foto: unsplash.com